Sebepojetí souvisí se sociální identitou a odráží to, zda je kultura indivi–

dualistická či kolektivistická. Pro severoamerickou kulturu je typický zvý–

šený důraz na individuum a orientovanost na jeho výkonnost. V seve–

roamerické populaci a kultuře jako modelu se vytvořil obraz nezávislé

osobnosti, osobnosti přesně ohraničené a autonomní, která představuje, že

chování člověka je důsledkem vnitřních atributů. Jedinec se vytváří pojmy

jako individualistický, nezávislý, autonomní, činný, idiocentrický, zaměře–

ný na sebe, oddělený apod. Protipólem k atributům severoamerické či zá–

padní kultury je imperativ nezápadních kultur, který spočívá v udržování

vzájemné závislosti mezi jedinci. Vztah já k ostatním je základem indivi–

duálního prožívání, jedincovi jsou přisuzovány atributy jako holistický, ko–

lektivní, sociocentrický, allocentrický, vzájemně závislý, shromažďovací,

společenský a vztahový (Bačová, 1997).

Vnímání úspěšnosti

I takové vnímání „úspěšnosti“ je závislé na národní kultuře. Výzkum

Laurenta (cit. podle Hoecklin, 1993) prokázal vliv národní kultury na in–

dividuální pojetí kariéry a vnímání úspěšnosti. 

Výzkum byl prováděn v multinárodní organizaci, jejíž personální mana–

gement má velmi dobrou profesní pověst. Společnost mimo jiné používá

standardizovaný hodnotící systém pro hodnocení manažerského potenciálu

a výkonu. Konkrétně se výzkumu zúčastnilo pět poboček ve Francii, býva–

lé SRN, Holandsku, Velké Británii a USA. Reprezentativní vzorek tvořilo

sto manažerů ze střední úrovně jednotlivých poboček. Výzkum ukázal pod–

statné odlišnosti mezi pěti národními skupinami navzdory očekávanému

vlivu konvergence na tuto pozici. Zatímco 57 % holandských manažerů po–

važovalo sociální a komunikativní schopnosti za nejdůležitější determi–

nantu úspěšnosti, ve Velké Británii této vlastnosti přikládalo největší vý–

znam 88 % respondentů. Mít pověst člověka s vysokým potenciálem

považovalo za nejdůležitější 54 % německých manažerů ve srovnání s 88 %

Francouzů. Dosavadní pracovní výsledky pokládalo za nejdůležitější de–

terminantu úspěšnosti 88 % Američanů ve srovnání s 52 % německých ma–

nažerů. Podobně sebevědomí považovalo 81 % Američanů a pouhých 42 %

Francouzů za nejdůležitější faktor vnímání úspěšnosti. Němečtí manažeři

jsou např. názoru, že kreativita je velmi podstatná pro úspěch v kariéře. 

Následující tabulka znázorňuje nejčastěji jmenované determinanty úspěš–

nosti (celkové shrnutí ze všech jmenovaných zemí).

18